Kdybych byl občanem USA, sice bych byl na rozpacích, ale nakonec by mi nic jiného nezbylo a musel bych v současné době volit republikány (promiň Marku, můj americký příteli, forgive me Mark, I know it hurts). Jak to jde, snažím se sledovat debaty čelních politiků a třeba senátorů, dají tam vždy jednoho demokrata a jednoho republikána a je to vážně podívaná, ne jako u nás. Oba jsou na sebe navzájem perfektně připravení, je poznat, že oba znají argumenty svého oponenta a dopředu na ně znají i svoje odpovědi. Ach jaká krásná diskuze. Škoda jen, že jsou vždy oba tak perfektně od svých marketingových týmů připravení, že člověk skutečně jen velmi obtížně pozná, kdo má vlastně pravdu. Je to jako vesmírný matematický paradox, kdy mají obě strany pravdu v pohledu například na ekonomickou otázku a při tom pravda musí zákonitě být jen jedna, protože se jedná o exaktní téma.
A i přes můj mírný sklon k republikánům bych v minulých volbách USA volil Hillary Clinton. Jednak kvůli tomu, že jsem si užil životopis naší rodačky Albrightové, která ji na mnoha místech zmiňuje, ale hlavně proto, že mi Trump v debatě s ostatními republikánskými kandidáty přišel jako někdo, kdo má sice více energie, než oni, je ze všech nejvíce kontroverzní, ale také toho nejméně ví.
V Česku se traduje taková jedna fáma, která bůhví odkud se vzala a sice, že Trump plní, co před volbami sliboval. Ale houby s octem. Například za bouřlivého potlesku v jedné debatě a za bouřlivého bučení v jiné, na sto procent deklaroval, že vyhostí všech jedenáct milionů nelegálních přistěhovalců, že jinak to nejde, a když Jeb Bush namítl, že to je nerealistická myšlenka, Trump se na něj obořil a zaútočil slovy, že je neschopný. Budiž, například tohle snad bylo předvídatelné, že by byl opravdu problém vystěhovat celou Českou republiku a kousek a třeba lodí ji kamsi odvézt, nicméně Trump se také kasal, že sníží deficit federálního rozpočtu a USA bude mít vyrovnané finance. A hle, USA se právě v současné době zadlužují částkou 1 000 000 000 000 USD ročně a lze tedy říci, že i v tomto to jaksi nevyšlo. Mimochodem na údržbu celého dluhu jde ročně už polovina zmíněné částky. Ach jak to bolí, socha svobody určitě někde v útrobách pláče a zdá se, že tímto tempem má důvod, protože jednoho rána se Amerika probudí a socha nebude k nalezení, Trump ji totiž musel dát do frcu.
