Jsem si pevně vědom toho, že Michal Viewegh je kriticky přijímaným spisovatelem a netýká se to jen jeho poslední tvorby. Je mu často vyčítána plytkost, povrchnost, že nejde v textu do hloubky, že snad nic nehledá a tím pádem člověk v jeho dílech nemůže také nic najít. A i když podobné názory prezentují mnohdy sečtělí kritici, dovolím si s ním nesouhlasit.
Na pomoc si vezmu například Účastníky zájezdu. Mohlo by se zdát, že román vlastně o ničem není. Lidé jedou autobusem na dovolenou, zápletka skoro žádná a náhled do nitra postav nevelký. Takový pohled by však podle mého byl velký omyl. Genialita Účastníků spočívá v tom, jak Viewegh umí na základě několika postav a jednoduchého příběhu, dokonale a výstižně popsat českou povahu, zvyky, typické charakteristiky navazování vztahů, stereotypy české společnosti a k tomu přihodí vtip. Účastníci jsou pak skvělou příležitostí k zasmání sobě samému a navíc poslouží jako perfektní popis společnosti v období, kdy román vznikl. A totéž platí i o ostatní Vieweghově tvorbě, například o Románu pro ženy. Vieweghovi se také často vytýká nemorálnost nebo bezostyšnost postav, nicméně s tím nemohu souhlasit také. Ona nemorálnost je totiž také přesná. Lidé se zkrátka podvádějí a není nic špatného si to přiznat a nemyslím, že to v případě uvedených děl autor nějak vyfabulovaně přehání, aby díla učinil atraktivnější. Pak je tady často ještě „karmický“ prvek, kdy se většinou postavám amorálnost nakonec vrátí, byť svým vlastním způsobem.
Viewegh je z mého pohledu skvělý sociolog, i když tuším vystudoval pedagogiku, který dokázal v mnoha případech trefně popsat společenské vztahy u nás. Dokázal vystihnout českou povahu a nejen její zápory, ale i její humor a pestrost. Jeho knihy se tedy dají číst buď jako oddechová četba, a nebo jako humorná oddechová četba a zároveň sociologická práce na téma české společnosti. Jeho hloubka spočívá v umění popisu něčeho, co všichni zdánlivě vědí a vidí a co Viewegh dokáže vyslovit, a tím často přiblížit nás nám a nebo nám umožnit s nadhledem se zasmát našim minulým nebo současným já nebo jim.
