Václav Klaus mladší použil tento týden nepochybně neúměrné přirovnání ve svém nedávném projevu o židovských výborech a transportech. Přirovnal jejich pochmurnou absurditu k jednání naší dolní komory Parlamentu v otázce přijímání legislativy z Evropské unie. Václav Klaus mladší představuje postoje, které v ODS stojí napravo a možná, že v některých tématech stojí zcela sám. Podle mého názoru je Václav Klaus mírně namyšlený a někdy jeho vyjadřování působí snad i necitlivě. Navíc s Václavem Klausem nesouhlasím například v jeho postojích na téma stažení našich vojsk z Afgánistánu a nesouhlasím s jeho někdy snad hrubým způsobem vyjadřování myšlenek. To, co k tomu musím ale dodat je, že jak on, tak i já, máme na názory stejné právo a pokud to nepřekročí jistou hranici, máme právo i na hrubé vyjadřování.
To všechno je pravda a je to pravda spojená s ODS a já si myslím, že je to tak správně a velmi se mi to tak líbí. Velmi se mi líbí, že je strana, která prosazuje pravicová řešení skupinou, ve které spolu dokážou být na jedné lodi inteligentní a nekonfliktní pan předseda Fiala a třeba paní Němcová a zároveň pak Václav Klaus mladší, který je inteligentní taktéž a třeba je i lehce sebestředný a mnohem více vyhraněný. Velmi se mi líbí tato představa, protože vyvolává možná snad naivně jiné představy, ve kterých tito lidé na jednání svého klubu mohou artikulovat svoje postoje, bránit je a vítězit a prohrávat se svými argumenty v debatách, a tím nechat demokracii ve své straně žít a tento život podporovat. Nikdy jsem nebyl na zasedání klubu ANO, nicméně si tu debatu dokážu představit. Byl bych rád, pokud bych se s vizí, že se všichni nějak vmáčkneme do názoru pana Prchala a při tom si zkusíme zachovat svoji tvář, mýlil. A pokud jim teď křivdím, omlouvám se.
ODS jsem si ale právě kvůli Václavu Klausovi vážil. Všichni mluvili o tom, jak hnutí ANO ničí demokracii a jak je třeba je zastavit. ODS byla ale stranou, která v mých očích dokázala pro demokracii něco udělat a to byla právě názorová a personální pestrost uvnitř jí samotné. Tím, místo proklamací, demokracii tvořila. Velmi bych si přál, aby to tak zůstalo, protože pokud někdy o demokracii dnes politici hovoří, je to především v obavách. Myslím, že demokracie se však nevytratí, pokud ji strany uplatní v první řadě sami u sebe a to přesto, že některé lidi nebo jejich názory nemusíme mít rádi.
