Já celou dobu myslel, že román pana Fitzgeralda je o opulentnosti, okázalosti, snad o velké lásce, možná o nemorálnosti, prostopášnosti, snad o tom, že jako Remarque se vypsal ze svých zážitků z války, tak podobně se vypsal hlavní hrdina G.G.
A vlastně jsem nedokázal pochopit proslulost toho románu a v čem vlastně tkví jeho velikost. Ovšem až do těchto dní. Není o velkoleposti, není o okázalosti, není o velkém, nešťastném zamilování. Je podle mého o dvou věcech. Ta první je velikost Gatsbyho, ta druhá je jeho malost. Snad pak o barvitosti možností, ale to jen na pozadí. Velikost Gatsbyho je zdánlivě jasná, dokázal zaujmout postoj, že dokáže všechno, co bude chtít, dokázal s odvahou na této myšlence trvat, dokázal se oprostit od svého nízkého původu a za svého otce zvolil přímo Boha. Tento postoj a vytrvalost pak charakterizuje onu inspirativní velkolepost. Velkolepost, která je odrazem toho, že znal svoji cenu. A na druhé straně jako by stál právě kontrast této síly. Na druhé straně jako by svou cenu neznal. Nejprve jsem si myslel, že Daisy je vlastně Gatsbyho ctnost. Že jen zapadá do výčtu Gatsbyho vlastností, o nichž lze mluvit převážně v superlativech. Nicméně až dnes vidím, že tomu tak bohužel není. Daisy totiž Gatsbyho nebyla hodna. On by pro ni udělal vše a všeho se vzdal a jakkoli to působí sebevíc ušlechtileji, právě v tomto případě to ušlechtilé nebylo, protože ona nebyla připravena nebo nechtěla pro něj udělat totéž. Velký Gatsby je tedy o kontrastu mezi velikostí jednoho muže, který může díky svým vlastnostem snad i změnit svět a použít je, aby získal v životě štěstí. Velký Gatsby je však ve skutečnosti také tragédie Gatsbyho ducha a jeho nepochopení, že musí poznat svou cenu vůči Daisy. Gatsby tedy nemůže skončit jinak, než skončil. Nepochopil svoji hodnotu v lásce tak, jak to dokázal v jiných oblastech života.
Román Francise Scotta Fitzgeralda tedy vlastně nabádá čtenáře, aby se inspiroval Gatsbyho působivostí a zároveň odrazuje od toho, aby za ušlechtilost považoval to, co je ve skutečnosti slabost. Ten román je o pochopení komplexnosti sebehodnoty a o tom, jak velký význam toto úplné pochopení, či nepochopení, má pro osudy lidí. Vše ostatní je pak v díle na pozadí, či méně důležité. Gatsby vystihl téma a já se skláním před F. S. Fitzgeraldem.